Publikováno:
NAS datová úložiště slouží k ukládání a k bezdrátovém přístupu k většímu množství multimediálních dat (např. oblíbená hudba, filmy či fotky z cest). Díky snadné obsluze, pohodlnému centrálnímu ukládání, synchronizaci a sdílení dat s ostatními zařízeni je NAS stále populárnější především v domácnostech. Poradíme vám, jak si je správně nastavit a vyvarovat se základních uživatelských chyb, které mohou vést ke zbytečné ztrátě cenných dat.
Vyjmenujeme-li hlavní přednosti NAS (Network Attached Storage) zařízení, jde to přesně na ruku uživatelům, kteří jsou zvyklí celý den pobývat online a konzumovat internetový obsah a multimédia. Většinou jde o úhlednou designovou krabičku, v ní několik velkokapacitních disků nastavených do RAID pole. Umožňuje nonstop zálohování 365 dní v roce, možnost stahování či bezdrátového sdílení a přehrávání dat napříč mnoha zařízení včetně mobilu a tabletu (přiznejte se, kdo by si nerad pouštěl filmy na tabletu v posteli a měl online k dispozici celou svoji sbírku?). Potěší i nízká energetická spotřeba, minimální hlučnost, jednoduché ovládání a intuitivní správa, kterou bez problému zvládne i méně zkušený uživatel.
Ale přesně v tomto bodě mnoho méně zkušených uživatelů narazí kosou na tvrdý kámen. Jednoduchost práce s NAS je ukolébá a zapomenou na zajištění základních bezpečnostních elementů (nebo to díky své nezkušenosti netuší). Jde např. o nastavení poruchového pole, ohlídání si preventivních faktorů, které mají rapidní dopad na životnost přítomných disků v zařízení nebo obecně na stabilitu celého operačního systému.
NAS má většinou vlastní software a operační systém (často na linuxové bázi), který je vyvinutý firmou, co NASy dodává. Při nastavení zařízení pracujete s webovým prohlížečem v rozhraní, jaké klasicky znáte také při práci s internetem. Výše jsme se už zmínili o RAID poli (co to je a jaké je jeho vhodné užití), které se hojně u NASů využívá. Nejběžněji se setkáte v praxi s variantou nastavení RAID pole 1, kde se data zrcadlí na oba disky (existují i další varianty nastavení polí, jako např. RAID 0, kdy dostanete lepší výkon systému, ale na úkor bezpečnosti dat, které se nikam nezrcadlí nebo RAID 5, který se využívá u čtyřdiskového NASu atd.). To znamená, že z disků můžete využít jen poloviční kapacitu, ale data zase budou lépe zálohované.
Klíčovým bodem je nezapomenout si preventivně nastavit signál v případě poruchy. NAS datové úložiště může při neočekávaném rozpadu RAID pole např. silně pípat, poslat SMS zprávu či e-mail. „V praxi jsme se setkali např. s tím, že si uživatel pro email hlášky svého NAS zařízení udělal novou e-mailovou schránku, a to u poskytovatele, který při půlroční nečinnosti uživatelský účet natvrdo smaže. Uživatel to nevěděl a žil v domnění, že kdyby byl nějaký problém s jeho NAS, tak přece dostane e-mail! Jenže porucha se stala až poté, co se schránka zrušila, varovné emaily neměly kam dorazit a uživatel o blížící se poruše vůbec netušil a data se mu v porouchaném RAID poli začala špatně zálohovat“, vysvětluje běžnou chybu Štěpán Mikeš, specialista na záchranu dat ze společnosti DataHelp.
Dobrým tipem při správě domácího NAS je nastavení vypínání zařízení v době jeho nečinnosti, např. v noci, nebo když dopředu víte, že nepotřebujete přenášet či stahovat žádná data. Možnost tzv. usínání NAS doporučujeme nastavit vždy v rámci hodin, ne minut. Okamžité zapínání a vypínání, jako známe např. z displejů moderních telefonů, u NAS zařízení, funguje přesně naopak a rozhodně nepomáhá šetřit zařízení ani provoz vestavěného operačního systému. Odborník na záchranu dat radí: „Pokud jdete spát v 22 večer, přičemž stahujete ještě nějaký film z internetu, ale víte, že potom už nebudete s NAS nic dělat, klidně ho můžete nastavit na automatické vypnutí; ideálně po 4 až 5 hodinách.“
Co se týče zálohování dat, tak NAS obvykle umí z disků vytvořit RAID pole. Díky tomu se sice sníží jeho celková úložná kapacita (vyjma RAID 1), ale zároveň si zajistíte základní automatické zálohování. Podle zvoleného typu RAID pole se totiž bude obsah disku zálohovat na další. V případě, že se jeden z disků porouchá, budete mít tytéž data na druhém. I v případě takto zálohovaného NAS ale platí zlaté pravidlo pro všechny moderní technologie: ruční zálohování těch nejcennějších dat na další externí média (např. USB disk, externí disk, CD či DVD). I navzdory veškerému technologickému pokroku je to stále ta nejúčinnější metoda prevence ztráty důležitých informací. „Dnes už dokonce některé NAS umožňují uživatelům zálohování v rámci sítě i na jiná NAS zařízení. Důležité je také nepodcenit systém nastavení individuálních automatických záloh,“ doporučuje Štěpán Mikeš.
Jednou z nejčastějších příčin poruchy u NAS zařízení je elektřina. Někdy stačí větší letní bouřka, přepětí v síti či náhlý výpadek elektřiny a datové uložiště vám doslouží. Těmto živelným zásahům moc nezabráníte, pokud chcete mít zařízení neustále k dispozici, každopádně prevence v případě odpojení zařízení ze sítě během blížící se bouřky určitě pomůže. Pokud se nešťastná situace stane, je dobré vědět, že data z poškozeného zařízení se dají získat (specialisté na záchranu dat pevné disky poškozené elektřinou běžně řeší) a mohou vám je přehrát např. na jiný disk.
Další rizika najdeme např. v umístění NAS v prostředí, které je vystaveno nadměrným fyzickým vibracím (např. NAS stojící na viklající se poličce), velké koncentraci prachu v ovzduší nebo častým teplotním výkyvům. To vše má velký dopad na správnou mechanickou činnost disků, funkcionalitu operačního systému a životnost HDD disků. Při dobrém zacházení se naopak disky mohou odvděčit svému uživateli 3 i 4 roky bezproblémové funkčnosti. „Pokud máte možnost zakoupit si NAS model s tzv. „vlastním šuplíkem“, je to z hlediska komfortního umístění HDD disků v NAS rozhodně lepší,“ doporučuje odborník na záchranu dat Štěpán Mikeš.
Elektromechanické poškození plotny disku je běžným jevem pramenícím z volného umístění disků v zařízení. Vážný dopad na data může mít elektromechanická vada disku v momentě, když se porouchá jeden z disků v NAS zařízení využívající RAID 1, tzv. zrcadlení (data z jednoho disku se zrcadlí/synchronizují na druhý disk). Pokud je poškozeným diskem zrovna disk primární, tak se mohou data začít chybně zapisovat na druhý zrcadlící disk. Při ignoraci chybových hlášení, nebo dokud se nepokazí i druhý disk, uživatel vůbec nemusí tušit, že se s jeho daty děje něco špatného. „Při využití RAID polí s dvěma či více disky je zásadní věcí správně vyladěná konfigurace. U webového rozhraní rozhodně nezanedbávejte možnost podívat se do logu pro zjištění detailních výpisových zpráv o chodu vašeho NAS,“ doporučuje Štěpán Mikeš. A pokud se rozhodnete jeden z poškožených disků v zařízení ručně vyměnit, můžete si zadělat na velké problémy. V takový moment rozhodně nenechávejte provádět NAS automatický přepočet pole, hrozí přepsání dat. „Ono, pokud je uživatel spíše laik. Výměnu bych moc nedoporučoval dělat," uzavírá na toto téma Štěpán Mikeš.
Mezi další časté příčiny poruchy NAS řadíme také ty naprosto neviditelné. Kupříkladu když v operačním systému dojde ke spontánnímu poškození či přepsání důležitých kmenových souborů systému. Asi nejzákeřnější příčinu nefunkčnosti NAS představují tzv. kryptoviry, které se mohou často vyskytnout v případě dlouho neaktualizovaného softwarového prostředí NAS. Dobrou zprávou je to, že většina NAS si dnes už dokáže sama říct o aktualizaci. V praxi jde o to, NAS nastavit pro automatickou kontrolu nových aktualizací. „Uživatelé NAS doma streamují přenosy do televize, stahují, sdílejí, ale málokdy se vůbec zajímají o to, zda výrobce jejich modelu vydal nějakou aktualizaci. Jejich zařízení přitom může mít nějaké zásadní vady, které výrobce objeví až později a pomocí aktualizací je napravuje,“ vysvětluje Štěpán Mikeš.
Záchrana dat z NAS zařízení probíhá obdobně jako u známých klasických pevných disků či externích disků. Lišit se může pouze v posledním kroku, a to podle toho, zda je využíváno RAID pole a jakého je typu. S velkou pravděpodobností půjde v případě poruchy o běžné mechanické či elektrické poškození disku (utržení čtecí hlavy, poškození záznamové plotny, zadřená ložiska, poškozený řadič, spálení řídící elektroniky vysokým proudem atp.) nebo o softwarovou poruchu. „Předtím, než se můžeme pustit do záchrany dat poškozeného NAS, musíme provést laboratorní diagnostiku poruchy zařízení (pro zákazníka je prováděna zdarma). Při ní dokážeme jasně určit problém, náročnost celé operace, vytvořit strategický proces záchrany a odhadnout procentuální míru úspěchu,“ vysvětluje proces záchrany dat z NAS zařízení odborník DataHelpu.
Konečnou cenu za záchranu dat mohou ovlivnit faktory jako např. počet disků, objem dat, zašifrování, druh závady (mechanická, elektronická či virová) a případně i počet RAID polí využívaných v zařízení.
Zde je několik konkrétních příkladů: V případě elektronických příčin poruchy (např. dojde k poškození řídicího systému NASu, ale disky budou mechanicky v pořádku) se ceny za záchranu dat z NAS zařízení pohybují mezi 10 až 25 tisíci korun. Doba realizace záchrany dat může být expresní (v řádu několika dní, s příplatkem) až po běžné dva týdny. Pokud dojde k mechanickému poškození (např. se pádem či únavou materiálu poškodí některý z disků) je to technicky mnohem náročnější. Ceny se v tom případě pohybují spíš okolo 20 tisíc a záchranný proces může trvat i klidně celý měsíc. Úspěšnost práce je ale v obou případech vysoká, okolo 90 %.
Rubrika: Zálohovaní dat, prevence