Obnova dat z pevného disku musí probíhat v čistých prostorech, jinak hrozí jeho další poškození. Co to čisté prostory jsou a jak se klasifikují?
Historie pevných disků: Malý průvodce
Publikováno:
.png)
Každý počítač mívá nejméně jeden pevný disk – HDD (Hard Disc Drive). Na tento disk se ukládají programy, se kterými počítač pracuje, a zpracovávaná data. Když vypnete počítač, vše, co je v operační paměti, zmizí. To, co je na pevném disku, zůstává (viz Josef Pecinovský, Začínáme s počítačem, 4., aktualizované vydání, Grada, Praha 2007, s. 18n).
„640 kB by mělo stačit každému.“ Toto měl v roce 1980 prohlásit Bill Gates, zakladatel firmy Microsoft, a od té doby se to často na internetu zmiňuje, i když sám údajný autor v 90. letech minulého století popřel, že by něco takového řekl. Výrok se týkal limitu 640 KB operační paměti, která byl v systému MS DOS k dispozici pro samotný operační systém a pro aplikace.
Vraťme se však do 50. let 20. století, abychom zjistili, jak začala historie pevných disků. První plotnový disk byl vyšší než lednička, vážil půl tuny a dnes by se na něj vešla jedna kvalitní fotografie pořízená mobilním telefonem.
- Zachráníme vám data z pevného disku. Podívejte se na úspěšnost záchrany a ceník.
První pevný disk
V roce 1956 byl představen první pevný disk IBM 350. Byl určen pro elektronkový počítač IBM 305 RAMAC (Random Access Method of Accounting and Control = Metoda náhodného přístupu účtování a kontroly). Do té doby se pro ukládání dat používaly děrné štítky nebo magnetické pásky.
Disk IBM 350 už byl postaven na stejných principech, na kterých fungují současné pevné disky. Data byla uložena ve stopách na magnetickém povrchu diskové plotny. Ta se otáčela a nad jejím povrchem se pohybovala čtecí a zapisovací hlava. Čtecí hlava mohla skočit na libovolné místo a nemuselo se převíjet.
Pevný disk IBM 350 s kapacitou 4,4 MB Rychlost čtení byla 9 700 znaků za sekundu. Zdroj: https://www.ibm.com/ibm/history/exhibits/storage/storage_PH0350A.html.
Disková ukládací jednotka IBM 1301
V roce 1961 IBM nahradilo RAMAC modelem 1301 Disk Storage Unit. Ten používal oddělenou čtecí/zapisovací hlavu pro každý povrch, takže už nebylo nutné vytahovat hlavu pokaždé, když bylo potřeba přistoupit k dalšímu disku. Model 1301 zvládl pojmout 28 megabajtů.
Zdroj: https://www.ibm.com/ibm/history/exhibits/storage/storage_photo.html.
Další vývoj
- 1963
Na scéně se objevil disk s výměnnými médii. Systém s označením IBM 1311 byl představen 11. října. Tento model zůstal na trhu až do roku 1975.
- 1966
Firma IBM vyvinula první disk s feritovou hlavou - IBM 2314.
- 1973
Disk IBM 3340 („Winchester“) měl kapacitu 30 MB pouze pro čtení a 30 MB pro čtení a zápis. Disk byl pojmenován podle slavné pušky, která využívá náboje ráže .30-30.
Zdroj: IBM
- 1980
Společnost Seagate začala v roce 1980 prodávat disky ST506 – první 5,25“ disky s kapacitou 6 MB, 3 600 ot./min. Modelové označení ST506 se stalo na dlouhá léta i názvem rozhraní.
- 1983
Firma Rodime uvedla na trh první 3,5" disk s kapacitou 10 MB.
- 1988
Německý vědec Peter Grünberg a francouzský vědec Albert Fert - nezávisle na sobě - objevili efekt magnetorezistence a vyvinuli technologii GMR (Giant Magnetoresistance), která byla použita pro zvýšení hustoty uložených dat.
- 1997
Na trhu se objevila první čtecí hlava založená na gigantické magnetorezistenci, pouhých devět let po publikování objevu.
První generace GMR disků dokázala uložit na jeden centimetr čtvereční magnetického média řádově 100 milionů bitů. Přínos objevu GMR přibližuje profesor Ben Murdin z University of Surrey srovnáním: „Bez využití tohoto jevu by nebylo možné uložit na diskový iPod víc než jednu písničku.“ (Zdroj: Luděk Vainert, „Nobelova cena za obří disky“.)
Pěkné a ucelené porovnání vývoje mezi lety 1998 a 2002 zachytil ve svém článku Marek Kumpošť (IV. situace ve vývoji disků za posledních 5 let).
- 2005
První pevný disk s kapacitou 500 GB (Hitachi GST).
- 2006
V tomto roce firma Samsung použila technologii tzv. kolmého zápisu. Jedničky a nuly jsou zaznamenány na magnetickém povrchu kolmo, a vejde se jich tam tedy mnohem více než při vodorovném záznamu.
- 2007
Japonská nadnárodní společnost Hitachi uvedla na trh disk s kapacitou 1 TB. Vědci z Googlu se zase zabývaly otázkou nejoptimálnější teploty pro provoz disků.
- 2008
Seagate uvádí na trh první 1.5TB 3.5 palcový disk. A jako perličku také zmiňme, že v roce 2008 začal Brendan Gregg zkoumat vliv zvuku na obecnou funkčnost pevných disků. Psali jsme o tom článek.
Zdroj: https://bit-tech.net/reviews/tech/storage/seagate-1-5tb-barracuda-7200-11-review/1/
- 2009
Western Digital předvádí první první 2TB 3.5 palcový disk.
Zdroj: https://www.westerndigital.com/
- 2013
Provádějí se první testy za pomoci zápisu na disk technologií HAMR.
- 2020
Skandál s „utajeným“ šindelovým zápisem u disků, které se tvářily, že šindelovými nejsou.
Použité zdroje:
- Alex Cocilova, Pavel Kreuzige, „Stručná historie pevných disků - 1. díl“ [PC World]
- Milan Baumann, „60 let od představení prvního pevného disku“ [Technický týdeník]
- Redakce, „Časová osa Chipu: Pevné disky“ [Chip 07/2008]
- Tommy Khamoushi, „60 years of hard drives history“
Rubrika: Technologie
Mohlo by vás zajímat:
Mobilní telefon neoslavil ani 50 let, přesto se však rychle stal naším nepostradatelným společníkem, kterého nedáme z ruky. Jaké byly jeho počátky a jak vypadaly první modelyl?
„Šindeláky“ jsou v našem oboru zajímavé a aktuální téma. Jde o dokonalou ukázku daně ve smyslu „něco“ za něco“.
Tak to nás dostalo. Dle poslední studie Avastu zbytečné fotky zabírají až 20 % kapacity úložiště. Co s tím?
Požadavky na zvyšování dat o úložných kapacitách se nevyhnutelně zvyšují, a proto se technologie neustále vyvíjí.
Proč DataHelp?
| Svoz a diagnostika zdarma | |
| Platíte jen za úspěšnou záchranu dat | |
| Vysoká úspěšnost | |
| Zkušenosti od roku 1998 | |
| Umíme i Apple (iPhone, iPad, iMac, Macbook) | |
| Jsme nezávislí na platformě: Android, Win, Linux, Novell, Mac OS |
