Životnost USB flash disků – na čem závisí a co ji ovlivňuje?

USB disky

USB flash disky, nebo lidově „flešky“ jsou dnes nejrozšířenějším přenosným paměťovým médiem. Jsou malé, levné, snadno se obsluhují a jsou relativně rychlé. Mají prostě vše, co může člověk požadovat od zařízení na fyzický přenos dat. Nejpodstatnější parametr jsme však ještě nezmínili. Jak je to tedy s životností a spolehlivostí USB flash disků?

Velice stručný náhled do útrob flash disku

Flash disk se skládá z paměťových mikročipů na křemíkové destičce. Neobsahuje tedy žádné pohyblivé součástky. Z toho plyne základní vlastnost flash disku a to mechanická odolnost. Proto je tak vhodná pro každodenní přenášení a snese i trochu toho násilí. Jak tedy samotná „fleška“ funguje?

V paměťových mikročipech jsou buňky, které uchovávají informaci 1 nebo 0 a tuto informaci uchovávají i po odpojení od zdroje elektrického proudu. Pak je zde speciální logický obvod pro obsluhu všech paměťových buněk, který je označován zkratkou FTL (Flash Translation Layout).

Jeho úkolem je říkat počítači, ze kterého přitékají data, do kterých buněk má tato data uložit. No a nakonec známý USB konektor, popřípadě nějaká světelná dioda.

Čím víc mě používáš, tím dříve umřu

Základní vlastností zmíněných paměťových buněk je to, že se zvyšujícím se počtem zápisů se zvyšuje opotřebení této buňky, které nakonec vede k jejímu poškození a není schopna správně uchovat informaci. Tím dojde k tomu, že uchovaná data začnou vykazovat chyby a v konečném důsledku může být celý flash disk nečitelný.

Proto je základní parametr životnosti flash disku udáván v počtu zapisovacích cyklů, nebo také počtu „cyklů čtení/zápis“. Ty se běžně pohybují od 10 000 u nejlevnějších kousků po 100 000 u běžných flash disků. V praxi to znamená, že pokud bude flash disk sloužit k občasnému zálohování fotek a přenášení textových dokumentů mezi několika počítači, nemusí majitele toto opotřebování paměťových buněk nijak trápit.

Horší je to v případě, kdy slouží flash disk jako rozšíření paměti počítače, ať už v rámci funkce Windows ReadyBoost, jako další místní disk nebo jakkoliv jinak „nastálo“ připojené zařízení. Množství zápisů se zvýší na číslo obsahující o pár cifer víc a běžná „fleška“ odchází za pár let do křemíkového nebe. Nezřídka i dříve.

FAT vs. NTFS

Zmíněná životnost jednotlivých buněk se dá úspěšně řešit tím, že se jednotlivé jedničky a nuly zapisují do celé paměti rovnoměrně a nikoliv jen do několika málo nešťastných bloků. Toto rovnoměrné zapisování má na starost výše zmíněná FTL mezivrstva.

Aby však počítač věděl, do kterých buněk mu FTL data rozmístilo, je na začátku celé flash paměti FAT tabulka, tedy jakási mapa uchovaných dat. Tato tabulka se s každým zápisem na flash disk aktualizuje. Takže i přes sebelepší snahu o rovnoměrné opotřebení díky FTL, mapa ke všem datům je opotřebována jako první a tím jsou i data ztracena.

Vývoj jde samozřejmě kupředu a tak existují možnosti jak s nevyhovujícím formátem dat FAT bojovat. Pokud je flash disk zformátován a převeden na NTFS formát dat, je výše uvedený problém odstraněn. Bohužel se pak flash disk stane pro většinu další elektroniky, jako jsou televize, či autorádia nečitelný.

Mechanická odolnost v mezích spotřebního zboží

Bylo zmíněno, že jsou flash disky mechanicky odolné, což je pravda. Proto bylo třeba vybavit flash disky Achillovou patou a tou nejčasněji bývá samotný USB konektor. Asi každý z nás už si někdy všimnul, že úplně nový USB konektor lze jen těžko zasunout do počítače a v něm se pak drží zuby, nehty.

A stejně tak všichni víme, že po roce konektor do USB portu vklouzne jako nic a ještě se pak lehce viklá. Na obale flash disku ani na stránkách výrobce se takový údaj hledá jen velice obtížně, ale samotný USB konektor je konstruován průměrně na 1500 zasunutí.

Ani „fleška“ v trezoru není ideální záloha dat

Možná si po přečtení předchozích odstavců řeknete, že flash disky jsou ideální pro zálohování do trezoru. Jednou data zapsat a pak je nechat zamčené někde v šuplíku. Pak vám prozradíme poslední vlastnost flash pamětí. Zapsaná data se uchovávají i bez elektrického zdroje, avšak podle výrobců je takto garantováno jen 10 let.

Na některých diskuzních fórech se hovoří jen o 7 zaručených letech. Ani toto řešení proto není zcela ideální a je dobré čas od času „flešku“ někam připojit, nebo po pár letech zkopírovat data na další úložiště. Koneckonců, flash disk je jen další spotřební zboží.

 

Rubrika: Zálohovaní dat, prevence

Máte doma něco, z čeho potřebujete dostat data zpět?
Obraťte se na nás
Diagnostika vždy zdarma.

archiv článků

může vás zajímat:

 

zachraňujeme:

Copyright © 2024, Všechna práva vyhrazena. | Nastavení cookies