1. Domů
  2. /Magazín
  3. /Z čeho se ztrácí data: pohled do 6 500 zakázek
Zpět na magazín
Z čeho se ztrácí data: pohled do 6 500 zakázek
7. června 2026Mgr. Štěpán Mikeš

Z čeho se ztrácí data: pohled do 6 500 zakázek

Sedm z deseti datových nosičů, které u nás v laboratoři projdou rukama, trpí mechanickým nebo hardwarovým poškozením — ne smazáním souboru nebo chybou systému. A skladba zakázek se proměňuje: podíl SSD mezi disky, které k nám míří na záchranu, se za poslední tři roky zvýšil z 15 na 25 %. Pojďme se podívat na reálná čísla z našeho informačního systému — 6 564 zakázek české pobočky z let 2023 až 2026.

Nejčastější příčina není smazání, ale fyzická závada

Když lidé slyší „ztráta dat", většina si představí omylem smazaný soubor nebo přeformátovaný disk. V realitě profesionální laboratoře to vypadá jinak:

Typ poškození Podíl zakázek
Mechanické / hardwarové 70 %
Logické / softwarové 22 %
Elektronické 3 %
Bez nalezené závady 5 %

Graf: podíl typů poškození datových nosičů — 70 % mechanické či hardwarové, 22 % logické, 3 % elektronické, 5 % bez nalezené závady

Proč tak výrazně převažuje fyzické poškození? Vysvětlení je prosté a je v něm i dobrá zpráva: logické chyby — smazání, rychlé formátování, poškozený souborový systém — si dnes spousta lidí vyřeší sama dostupným softwarem. Do specializované laboratoře proto míří hlavně to, co domácími prostředky zachránit nejde: disky po pádu, zatopení, opotřebení mechaniky nebo selhání elektroniky. Čísla výše tedy neříkají, z čeho o data přicházejí Češi obecně — popisují strukturu případů, které se k profesionálům reálně dostanou.

Co jednotlivé typy poškození znamenají

  • Mechanické / hardwarové — vadné čtecí hlavy, zadřená ložiska, poškozený povrch ploten u klasických disků, opotřebené paměťové buňky. Typicky po pádu, nárazu nebo prostém stáří. Projevuje se cvakáním, pískáním nebo tím, že se disk vůbec „nerozjede".
  • Logické / softwarové — data fyzicky jsou, ale systém se k nim nedostane: smazání, formátování, poškozená struktura souborů, RAW oddíl, virus.
  • Elektronické — selhání řídicí elektroniky, nejčastěji po přepětí v síti. Disk se často vůbec nehlásí.

⚠️ Mechanické a elektronické poškození má společné jedno pravidlo: každé další zapnutí může data nenávratně zničit. Pokud disk cvaká, pískne nebo se po pádu nehlásí, nejlepší, co můžete udělat, je nechat ho vypnutý a poradit se s odborníkem.

Co se na jednotlivých zařízeních kazí

Když rozložíme příčiny podle typu zařízení, ukáže se, že každé „umírá" jinak (procenta v rámci daného média):

Zařízení Mechanické Logické Elektronické
Mobilní telefon 82 % 18 %
Pevný disk (HDD) 80 % 16 % 4 %
SSD 74 % 23 % 2 %
Flash disk 62 % 34 % 4 %
Notebook/PC 51 % 48 % 1 %
RAID 49 % 45 % 6 %
Paměťová karta 43 % 54 % 3 %

Graf: typy poškození podle zařízení — telefony a HDD převážně mechanické (82 a 80 %), paměťové karty převážně logické (54 %)

  • Telefony a pevné disky k nám míří hlavně s fyzickým poškozením (82 %, resp. 80 %) — pád, zatopení, opotřebení.
  • Paměťové karty jsou výjimka — u nich převažuje logické poškození (54 %): poškozená struktura, vyndání karty během zápisu, formátování.
  • RAID pole a notebooky jsou zhruba půl na půl — kombinace selhání disků a chyb konfigurace nebo systému.
  • Elektronické závady jsou nejčastější u RAID (6 %) a HDD (4 %), typicky po přepětí.

Procenta jsou zaokrouhlená, součet se u některých řádků může mírně lišit od 100 %.

Pevných disků ubývá, SSD přibývá

Druhý trend, který v datech jasně vidíme, je proměna úložišť. Klasické pevné disky (HDD) pomalu ustupují polovodičovým SSD — a je to vidět i na tom, co lidé nosí na záchranu:

Rok Podíl SSD mezi disky na záchranu
2023 15 %
2024 19 %
2025 25 %

Graf: růst podílu SSD mezi disky na záchranu — 15 % v roce 2023, 19 % v roce 2024, 25 % v roce 2025

Za tři roky se podíl SSD mezi disky, které k nám dorazí, téměř zdvojnásobil, zatímco absolutní počet klasických pevných disků klesá. Odpovídá to celkovému vývoji trhu — nové notebooky a počítače už prakticky výhradně používají SSD.

Pro záchranu dat to není maličkost. SSD se chová úplně jinak než pevný disk. Data nejsou na rotujících plotnách, ale v paměťových čipech řízených složitým řadičem, často šifrovaná a průběžně přesouvaná. Když selže řadič, neexistuje „mechanická" cesta dovnitř jako u HDD. Záchrana ze SSD proto vyžaduje jiné postupy a vybavení — a je dobré s tím počítat při výběru, kam se s poškozeným SSD obrátit.

Které značky k nám míří nejčastěji

Mezi nosiči, které u nás projdou laboratoří, jednoznačně vedou dva výrobci pevných disků:

Značka Podíl
Western Digital 31 %
Seagate 15 %
Samsung 9 %
Kingston 4,5 %
Toshiba 4 %
ADATA 4 %
Verbatim 4 %
SanDisk 3 %
Ostatní značky 25,5 %

Graf: nejčastější značky na záchranu — Western Digital 31 %, Seagate 15 %, Samsung 9 %, Kingston 4,5 %, Toshiba, ADATA a Verbatim po 4 %, SanDisk 3 %

Podle typu média se pořadí liší:

  • Pevné disky (HDD): vede Western Digital, následuje Seagate a Toshiba.
  • SSD: vede Samsung, pak Western Digital a Kingston.

⚠️ Co tahle čísla neznamenají: ukazují, které značky k nám nejčastěji dorazí — ne které se kazí nejvíc. Odráží to hlavně rozšíření značek na trhu. Western Digital a Seagate jsou dva největší výrobci pevných disků, u SSD je nejrozšířenější Samsung — proto vedou i tady. Vyšší zastoupení tedy neznamená horší spolehlivost, spíš to, že těchto disků je v oběhu nejvíc.

Kolik dat je v sázce: kapacita disků

Pevné disky, které k nám míří na záchranu, už dávno nejsou malé. Nejčastější kapacita je 1–2 TB a více než tři čtvrtiny disků mají 1 TB nebo více:

Kapacita disku Podíl
do 250 GB 3 %
250–500 GB 5 %
500 GB – 1 TB 15 %
1–2 TB 34 %
2–4 TB 25 %
4 TB a více 18 %

Graf: rozložení kapacit disků na záchranu — nejčastější 1–2 TB (34 %), 18 % disků má 4 TB a více

Průměrný zachraňovaný disk má kolem 2,3 TB a skoro pětina (18 %) má 4 TB i více. Čím větší disk, tím víc dat je v sázce — a tím důležitější je pravidelná záloha. Selhání jediného velkého disku může znamenat ztrátu mnohaleté sbírky fotek, dokumentů i pracovních souborů naráz.

Co si z toho odnést

  1. Fyzické příznaky = okamžitě vypnout. Cvakání, pískání, disk se po pádu nehlásí — nezkoušejte ho opakovaně připojovat. Každý pokus snižuje šanci na záchranu.
  2. Software zkoušejte jen u logických chyb (smazání, formát) a jen na disku, který je jinak zdravý. U mechanicky poškozeného disku software nepomůže a může uškodit.
  3. SSD ≠ HDD. Pokud řešíte poškozené SSD, ověřte, že má pracoviště zkušenost právě s polovodičovými disky.
  4. Záloha je vždy levnější než záchrana. Pravidlo 3-2-1 (tři kopie, dvě média, jedna mimo dům) ušetří většinu starostí, o kterých je tento článek.

Pokud řešíte poškozený nosič a nevíte, jak dál, bezplatná diagnostika vám ukáže reálné možnosti záchrany — platíte jen za úspěšně obnovená data.

Metodika

Údaje vycházejí z informačního systému české pobočky DataHelp a zahrnují 6 564 zakázek z období leden 2023 – únor 2026. „Typ poškození" je určen technikem při diagnostice; jeden nosič může mít více typů poškození zároveň. Podíl SSD je počítán z disků (HDD + SSD) přijatých v daném roce. Rozpad poškození podle zařízení je počítán v rámci každého typu média zvlášť. Zastoupení značek vychází z výrobce zaznamenaného u přijatého nosiče a odráží rozšíření značek na trhu, nikoli jejich poruchovost. Kapacita je zaznamenána u 96 % disků; údaje v různých jednotkách (TB i GB) jsme pro výpočet sjednotili. Údaje popisují strukturu zakázek došlých do naší laboratoře, nikoli ztráty dat v celé populaci.