Umělá inteligence jako hudba budoucnosti zálohování dat ve 21. století

Umělá inteligence a budoucnost zálohování dat ve 21. století

Náš blogový příspěvek z února 2019 na známém portálu Deep in IT o překročení datové kapacity a hypotézy zápisu do DNA končí tam, kde tímto článkem na něj de facto navazujeme. Téma umělé inteligence a zálohování dat nás velmi zajímá a snažíme se v něm vzdělávat, ale i tak je třeba brát v potaz, že jsme v první řadě praktičtí profesionálové na záchranu dat z paměťových médií. Proto rádi uvedeme zdroje, které nám k tvorbě tohoto sumarizačního článku pomohly.

Definice pojmů

Abychom mohli alespoň trochu porozumět problematice umělé inteligence je třeba nejprve znát základní pojmy.

Umělá inteligence (AI - Artificial Intelligence)

Vědní obor informatiky zabývající se inteligencí strojů. Zahrnuje systémy zvládající řešit komplexní úlohy pro učení, rozhodování, plánování, postupné zvyšování výkonu apod. Umělá inteligence není jen otázka skutečnosti, ale také představivosti lidí. Co všechno by mohly stroje umět, se odráží v řadě známých sci-fi filmů - Terminátor, Matrix, Transformers, TRON, Ex Machina, Já, robot a další.

Slabá umělá inteligence (ANI - Artificial Narrow Intelligence)

Určitě jste se s tímto druhem již setkali, aniž byste to věděli. Spadá sem například hlasový asistent Apple Siri a dá se říci, že i v jistém smyslu čtečky otisků prstů na chytrých telefonech. ANI dokáže pracovat pouze v určité oblasti, případně dokáže řešit jen jeden typ problému, na něž má předdefinovanou sadou funkcí.

Obecná umělá inteligence (AGI - Artificial General Intelligence)

Někdy bývá označována také jako „silná AI“, „plná AI“ nebo „AI na lidské úrovni (human-level AI)“. Označuje se tak strojová inteligence, jež provádí úlohu stejně dobře, ne-li lépe, než člověk bez nutnosti předchozího programování. Zpracování obrovského množství dat lidským uvažováním s neuvěřitelnou rychlostí by se brzy mohlo stát realitou. Například jeden z nejrychlejších superpočítačů na světě, K sestavený firmou Fujitsu, uměl (v srpnu 2019 byl vyřazen z provozu a bude nahrazen počítačem Fugaku v roce 2021) za 40 minut nasimulovat jednu sekundu neuronové aktivity.

Umělá superinteligence (ASI - Artificial Super Intelligence):

Stroj s inteligencí ASI by měl ve všech aspektech předčit lidskou inteligenci a ne ji pouze napodobovat. Podle odhadů by trvalo celá desetiletí, než by došlo k důkladnému výzkumu umělých superinteligentních strojů, a tedy i supervýkonných robotů. Inteligentní stroje tak nemohou člověka dobýt alespoň jedno století.

Strojové učení (ML - Machine Learning)

Strojové učení je podobor umělé inteligence, jenž se zabývá algoritmy a technikami pro zpracování velkého objemu dat. Systém se dokáže postupem času na základě nabytých zkušeností ve svých výpočtech zlepšovat, aniž by k tomu potřeboval explicitní naprogramování nebo zásah člověka.

Jak funguje strojové učení?

Předpokládejme, že stroji s umělou inteligencí přidělíme nějaký úkol. AI vstupní data nejprve analyzuje pomocí neuronové sítě, která funguje podobně jako lidský mozek. Neuronová síť se pomocí svých "nervových" uzlů snaží ze zadaných dat rozpoznat číselné vzorce, které je nutné nejprve převést do adekvátní sekvence pro jejich rozpoznání. Zadáním velkého množství dat se stroj každý den naučí něco nového, což nám stačí pro krátkou představu o tom, jak funguje umělá inteligence.

Správa dat s využitím AI

V posledních letech dochází k zásadním změnám, neboť nejen noví hráči na trhu mění zavedený způsob, jakým se provádí klasické zálohování dat. Podniky stále častěji využívají cloudová úložiště, chytrá mobilní zařízení, internet věcí (zkratka IoT pro anglická slova Internet of Things), umělou inteligenci (AI) či strojové učení (ML). Firmy zpracovávají narůstající objem dat, aby splnily své obchodní cíle, a zároveň se snaží omezit množství IT infrastruktury používané ke zpracování, ukládání a správě dat. Společnosti nahrazují fyzická datová centra modelem SaaS (anglicky Software as a Service neboli Software jako služba) a cloudovými službami, jež jsou poskytovány přes internet.

O automatizaci zálohování a obnovu dat se v organizacích vždy stará příslušné IT oddělení. Zálohování/archivování souborů je už od nepaměti považováno za nutné zlo, které se s nástupem nových technologií stává ještě složitějším. Firmy se samozřejmě musejí chovat zodpovědně a mít zadní vrátka, pokud se objeví jakýkoliv problém s přístupem k datům, ať už hovoříme o selhání serveru, napadení virem, výpadku elektřiny apod. Navíc je zabezpečení citlivých osobních údajů zákazníků vyžadováno vládními předpisy.

Nové trendy = nové bezpečnostní hrozby

S rozvojem technologií bohužel narůstá také počet kybernetických hrozeb, jež by mohly narušit plynulý provoz podniku. Z tohoto důvodu i firmy, které se specializují na bezpečný přístup k datům a nabízí produkty pro zálohování/obnovy dat, inovují svá stávající řešení. Například společnost Acronis, jež nabízí své technologie pro zálohování dat ve více než 45 zemích světa, uskutečnila ve spolupráci s americkým Ponemon Institute zajímavou studii týkající se ochrany dat ve firmách.

Výsledky průzkumu IT bezpečnosti ve firmách:

- 62 % dotázaných IT profesionálů z celého světa uvedlo, že má jejich bezpečnostní infrastruktura mezery, jež jsou zneužitelné k jejímu překonání

- 45 % účastníků průzkumu se potýká s ochranou rozšiřujícího se bezpečnostního perimetru v důsledku rozvoje internetu věcí (IoT), Bring-Your-Own-Device metody práce (BYOD) a mobilního či cloudového ukládání dat

- 46 % respondentů vidí jako příčinu častého narušení datové bezpečnosti vytrvalost, sofistikovanost, expertízu a financování útočníků

- 64 % dotázaných  věří, že jsou k porozumění a k rozpoznávání současných hrozeb zapotřebí nové technologie včetně AI a ML

Útočníci vyvíjejí zcela nové sofistikované druhy ransomware a malware s jediným cílem - napadnout systém uživatele. Zákeřné programy většinou útočí na zálohovací software, případně na zálohy samotné, aby bylo uživateli znemožněno obnovit systém do původního stavu před infekcí. Tradiční metody zálohování a obnovy dat již nejsou schopny svou funkci adekvátně vykonávat, protože tyto technologie nebyly navrženy tak, aby zvládly složitost dnešních IT prostředí. Umělá inteligence a strojové učení by mohlo být klíčem k tomu, jak zůstat o krok napřed před rychle se rozvíjejícími metodami kyberzločinců.

Zálohování s vlastním řízením

Naštěstí některé pokročilé technologie, které zajišťují rychlejší a komplexnější připravenost na obnovu dat, umožňují podnikům využívat nový typ zálohování označovaný jako samostatné zálohování (self-driving backup). Tento typ zálohování využívá technologie AI a ML pro automatizaci operací, správu zálohování a obnovy dat, včetně nastavení, monitorování a sledování úrovně služeb (anglicky Service Level Agreement - zkratka SLA). Samostatné zálohování umožňuje IT profesionálům nastavit požadované výsledky ochrany dat a také průběžně optimalizovat operace zálohování a obnovy pro dosažení potřebných výsledků.

Jak funguje samostatné zálohování?

Samostatné zálohování využívá schopnost AI a ML pro porozumění datových vzorců, které se starají o procesy zálohování a obnovy dat. Pokud by mělo při záloze/obnově informací dojít k nesplnění cílů, operace se upraví a aktualizují ihned, jakmile je tato abnormalita identifikována. Není to však jednoduché. Tato schopnost vyžaduje určité znalosti technologií umělé inteligence a strojového učení. IT odborníci musí nejprve nainstalovat zálohovací systém samostatného zálohování a stanovit cíle ochrany dat + SLA. Poté systém začne plnit úkoly nezbytné k realizaci těchto cílů prostřednictvím zabudované automatizace a procesů. Kontroluje se, zda jsou splněny všechny SLA, a v případě potřeby je včas upozorněno IT oddělení.

Systém samostatného zálohování získává postupem času znalosti o celém IT prostředí podniku, jeho zdrojích a výkonu těchto zdrojů. Když chce "ajťák" přidat nová pracovní zatížení nebo systémy, může předpovídat, zda a jak může dosáhnout různých SLA pro tato pracovní zatížení a systémy. Toto porozumění není statické, protože systém zálohování s vlastním řízením shromažďuje více informací o operacích na ochranu dat. Tímto způsobem může odhalit nové vzorce a mnohem lépe odhalit anomálie, čímž se stane chytřejším.

Závěr

Automatizace zálohování dat ve firmách může zabránit vzniku chyb způsobených člověkem a může zajistit konzistentní bezchybné zálohovací prostředí. Je otázkou, co nás čeká v budoucnosti, až se zálohování souborů plně zhostí AI. Věřme, že to bude krok kupředu tím správným směrem, aby by se minimalizovala rizika spojená s nedostatečnou ochranou dat a aby nás chytré stroje nepřeválcovaly svým myšlením.

Další zajímavý obsah k tématu umělé inteligence a práci s daty

Použité obsahové zdroje a inspirace pro tento článek:

 

Rubrika: Zálohovaní dat, prevence

Máte doma něco, z čeho potřebujete dostat data zpět?
Obraťte se na nás
Diagnostika vždy zdarma.

archiv článků

může vás zajímat:

 

zachraňujeme:

Copyright © 2024, Všechna práva vyhrazena. | Nastavení cookies