Princip čtení z HDD

Čtení z HDD je založeno na principu elektromagnetické indukce. Na vývodech cívky, která se nachází v magnetickém poli, lze naměřit napětí vždy ve chvíli, kdy se toto pole mění. Tzn. při přechodu z 0 na 1 a z 1 na 0 se indukuje v cívce napětí. Z tohoto napětí se získává (odvozuje) zapsaná informace.

Paměťové médium se skládá z nosné části (disk) a z citlivé vrstvy (oxid kovu). Disková jednotka je zařízení, které umožňuje operačnímu systému využívat paměťové médium pro zápis a čtení. Složení diskové jednotky: disk s vrstvou citlivého materiálu, synchronní motorek, vystavovací mechanismus, čtecí a záznamové hlavy. Hlavičky jsou přemísťovány pomocí motorku nad definovaná místa nad diskem.

Pro vystavení se používají dva různé mechanismy:

  • krokové motorky - systém nemá naváděcí mechanismus, má jen indikátor stopy 0. Při vyhledávání najede nejprve na stopu 0 a pak krok po kroku k vyhledávané stopě.
  • lineární motorek - je používanější, rychlý a přemísťuje hlavy na základe informací, které jsou uvedeny na pevném disku

Zápis (čtení) na (z) pevný disk se provádí na magnetickou vrstvu ve třech krocích:

  • vystavení zapisovacích (čtecích) hlav na příslušný cylindr pomocí krokového motorku (dříve) nebo elektromagnetu (dnes)
  • pootočení disku na patřičný sektor
  • zápis (načtení) dat

Data jsou na pevný disk ukládána tak, že nejdříve je zaplněn celý 1. cylindr, potom 2. cylindr a tak dále až po poslední cylindr. Tento způsob dovoluje, aby se čtecí (zapisovací) hlavy podílely na čtení (zápisu) paralelně. Ukládání dat po jednotlivých discích by bylo podstatně pomalejší, protože v daném okamžiku by vždy mohla pracovat právě jedna hlava.

Protože rychlost otáčení pevného disku je poměrně vysoká, může se stát, že poté, co je přečten (zapsán) jeden sektor a data jsou předána dále, dojde k pootočení disku, takže čtecí (zapisovací) hlavy se nenacházejí nad následujícím sektorem, ale až nad některým z dalších sektorů. Nyní by tedy bylo nutné čekat další otáčku, než čtecí (zapisovací) hlavy budou nad požadovaným sektorem, a pak by se situace znovu opakovala. Protože tento způsob by velmi zpomaloval práci pevného disku, zavádí se tzv. faktor prokládání pevného disku. Jedná se o techniku, při které nejsou data zapisována (a posléze čtena) do za sebou následujících sektorů, ale jsou během jedné otáčky disku zapisována vždy do každého n-tého sektoru (faktor prokládání 1:n). Číslo n je voleno tak, aby po přečtení a zpracování dat z jednoho sektoru byla čtecí (zapisovací) hlava nad dalším požadovaným sektorem.

Zpět na článek pevný disk.

Potřebujete zachránit data?
  • 1) Vypněte zařízení (další používání výrazně sníží šanci na záchranu dat).
  • 2) Objednejte bezplatnou diagnostiku poruchy a zjistěte cenu.
  • 3) Po diagnostice se domluvíme na postupu záchrany dat.
*Zaplatíte jen v případě úspěšné záchrany dat.

může vás zajímat:

 

zachraňujeme:

Copyright © 2024, Všechna práva vyhrazena. | Nastavení cookies